• Zasklívat lodžie
• Chyťte lodžiového uprchlíka!
• Zasklené lodžie šetří kapsu nájemníků, ale vadí jim vítr

UNIFORM 5.3.2000

Zasklívat lodžie?

Nemáte ve svém bytě dostatek odkládacího prostoru? Máte nepříjemný pocit při ukládání kol a podobných nezbytností do vykrádaných sklepů? Chcete ušetřit až 50 % z tepla Vašeho bytu? Znáte také nepříjemný průvan kolem oken a zvláště kolem balkonových dveří a pochybujete navíc o izolačních vlastnostech panelů. Obtěžuje Vás hluk a prach z ulic? Potom není jiné řešení těchto problémů, než zasklení lodžie.

To je totiž jediná cesta, která dokáže všechny tyto chronické problémy výstavby minulých let řešit. Využívá se přitom plochy, která zpravidla leží na okraji zájmu a přináší leckdy víc problémů než užitku. Časté mytí věčně zaprášené lodžie spolu s návštěvami všeho druhu
(zloději počínaje a popelícími se holubi konče). Co je nejdůležitější, do tohoto prostoru směřují také největší prosklené plochy. Ty jsou podle všeho měření nejlepší únikovou cestou pro teplo z Vašeho bytu. K úniku tepla dochází jednak netěsnostmi kolem rámu a jednak nižšími izolačními vlastnostmi okna jako takového. Tento problém je možno řešit výměnou oken za kvalitní plastová s izolačními dvojskly respektive trojskly. Tato cesta je nicméně podstatně dražší a při vyhodnocení tepelné bilance se neukazuje jako výhodnější. Navíc neřeší další využití Vaší lodžie.

Zbývá snad už jen dodat, že při vzrůstajících cenách energií a nájemného se vyplatí hledat rezervy ve Vašem nejbližším okolí a případné investování chápat jako skutečné investování, které má určitou návratnost (1 až 3 roky) a přitom poskytuje jaksi mimochodem i další nezanedbatelné výhody.

Ing. Zdeněk Vršník

PODNIKÁNÍ PLUS rok 1999

Chyťte lodžiového uprchlíka!

Nejmasívnější úniky tepla z bytů v zimě jsou balkonovými lodžiemi (a balkony)
- Námět pro agilní samosprávy i " samoděržitěle" bytových družstev.
- Seznamte se s jediným českým certifikovaným zasklívacím systémem Almíra.

Nikoliv zásadně zdmi!
O dost více okny a jednoznačně nejvíc tepla v chladném období roku uniká balkonovými dveřmi a okolními prosklenými plochami na balkonech a lodžiích. Zejména je to markantní u panelové zástavby. Ale zatímco je poměrně hodně známo zateplování obvodových plášťů, už ne tolik se hovoří o tom, že lodžie jsou nejen velkým zprostředkovatelem úniku tepla, ale také tzv. tepelných mostů (tudy také uniká vaše teplo). A navíc jsou i jedním z prvků, výrazně urychlujících erozi původního obvodového pláště dešťovým zatékáním.

Jaké je řešení?
Zamezit únikům tepla zasklením lodžie, doslova jakýmsi skleníkem před bytem. Abychom byli objektivní - u nás existuje několik systémů pro zasklívání. My Vás,ale chceme seznámit s jediným českým certifikovaným zasklívacím systémem Almíra, jež vyvinula a vyrábí firma HRDÝ. " Šli bychom až tak daleko, že tvrdíme: Zateplovat dům bez toho, že se omezí úniky tepla okny, balkony a lodžiemi, v podstatě nemá smysl," citujeme ze setkání s pracovníky firmy HRDÝ. Byť to zní trošku jako kacířsky, je to zcela logické. Podívejme se nyní na zasklívací systém Almíra blíže. Jde o lehkou konstrukci, jejíž obvodový rám je tvořen tenkostěnným uzavřeným Al profilem. Skla jsou osazena do zasklívacích profilů, systém je uložen půl na půl jednak ze silikonem napevno zatmelených skel a pak samozřejmě z posuvných skel. Skleněné tabule, chráněné umělohmotnou průhlednou lištou, pojíždějí po kluzné podložce do stan, čímž je umožněno přímé větrání otevřením 50% prosklené plochy. Skla jsou 6 mm float. Při zavření je mezi posuvnými a pevnými skly přesah přibližně 40 mm a mezi skly je mezera cca 4 mm, umožňující u obytných místností potřebnou infiltraci.

Jaké výhody přináší zasklení lodžie?
O jedné z nich jsme se už zmínili. Zasklením dojde vlastně k zarovnání zahloubené lodžie
s obvodovým pláštěm a vzniká tak preventivní ochrana proti zatékání do pláště. A to je dost podstatné.Neméně důležitá je však role zateplení. Při certifikaci se ve zkušebně prokázalo, že po osazení systémem Almíra dochází v topném období u bytů se zateplenými lodžiemi na neosluněné straně ke snížení spotřeby energie na vytápění přibližně
o 21 %, na osluněných stranách až o 37 %. Při využití tepelné akumulace - při plošném zasklení lodžie na panelovém domě lze totiž očekávat, že ve dnech se slunečním svitem dojde k naakumulování tepla z lodžií do jejich železobetonových konstrukcí, které se tak ohřejí na teplotu 25 až 30 C, lze předpokládat úspory až 50 % ! Pochopitelně, že u bytů
s větším počtem ochlazovaných ploch budou úspory poněkud nižší. Kromě optického
i užitného rozšíření bytové plochy působí zasklívací systém také jako zábrana proti prachu, dešti a hluku.A protože je zde i možnost uzamčení, pak sehrává roli překážky proti vykrádání lodžií a potenciální ochrana bytu.

Jak jsme se dozvěděli od Jiřího Hrdého, majitele firmy, mají systém rozšířený na celou republiku, pracují na certifikaci a distribuci ve Slovenské republice a připravují i další zahraniční partnerství. U nás, po spíše individuálních požadavcích, se už mírně začíná probouzet i zájem některých samospráv bytových družstev o tento systém. Kratičce ještě představíme firmu HRDÝ: vznikla v roce 1992, začínala jako výrobce stavebně zámečnických prvků, ocelových konstrukcí - od nosných konstrukcí střechy, skelety až po interiérové prvky. V momentě, když se začali věnovat vývoji zasklívacího systému oprostili se od dřívějšího velkého sortimentu, zredukovali i počet zaměstnanců a všechnu svou energii napřeli do zasklívacího systému, který posléze pojmenovali Almíra. V září loňského roku dosáhli jeho certifikace. Montážní činnost provádějí nejen sami, ale i prostřednictvím proškolených smluvních partnerů po celé republice, kteří nesmějí zvýšit cenu zasklívacího systému nad 2 200,- Kč za metr čtvereční. Cenu prosklení standardní lodžie u firmy HRDÝ - čili lodžie dlouhé 6 bm. Při výšce 1,5 m - chce firma držet na cca 21 000,- Kč včetně DPH. Zajímavostí je i to, že prvky systému Almíra umí firma HRDÝ využívá i pro přepážky do kanceláří, předsunuté balkony, a další domovní prvky.

Miroslav Nejezchleb

MF DNES příloha Dům a byt
28. 04. 2000 (Magdaléna Krajmerová)

Zasklené lodžie šetří kapsu nájemníků, ale vadí jim vítr

Zasklené lodžie, balkony, ale i pavlače už dnes nejsou nic výjimečného ani nového. Kromě zvětšení bytu o několik metrů nabízejí i další výhody: snižují únik tepla z bytu o 20 až 50 %. Málokdo si však uvědomí, že svým způsobem fungují jako plachty na lodi. A stejně jako ony musí vydržet silný nápor větru.

,,Koupili jsme si od obce v privatizaci pavlačový dům s malými byty, které každý z nás vytápí jedněmi plynovými kamny. V kuchyni, která sousedí s pavlačí, není topení žádné. V únoru jsme nechali zasklít první pavlač a okamžitě bylo v bytech tepleji. Podle prvních odečtů plynu odhadujeme, že jsme díky tomu ušetřili kolem 35% tepla," vysvětluje rozhodnutí obyvatel pavlačového domu na pražské ulici Obětí 6. Května správkyně Dana Paroulková.

Úspory tepla bývají nejčastějším důvodem, proč si lidé nechávají lodžie zasklít. Nikoli však jediným. ,,Hodně často tak lidé získají prostor, kam si mohou v panelákovém bytě uložit kola, protože jim neustále zloději vykrádají sklepní kóje, někteří se jen brání nezvaným návštěvám holubům. Jeden zákazník si chtěl na balkon umístit lednici s mrazákem, která by se mu jinak do miniaturní garsoniéry rozhodně nevešla. Další klientka si v zasklené lodžii zřizovala chovnou stanici psů," vzpomíná na další možnosti využití zasklených lodžií Jiří Hrdý ze stejnojmenné firmy nabízející zasklívací systémy.

Rámové nebo bez rámu

Vyřeší - li majitelé problém, zda lodžie zasklít či nezasklít, čeká na ně další rozhodnutí: Pro jaký systém se rozhodnout. Na trhu jsou k dostání dva druhy zasklívacích systémů, které instalují různé firmy po celé republice - rámové ( sem patří například GLASA, THERMALUX nebo Akutherm Al) a bezrámové ( například OPTIMI, ALMÍRA či VARIO). Každý ze systémů má své výhody, nutno však podotknout, že také určité nedostatky. Všeobecně lze říci, že rámové systémy mohou být dražší než bezrámové. Důvod je jednoduchý - kromě skla totiž firmy musí při výrobě použít i hliník ( přírodní, bíle lakovaný, eloxovaný, ale na přání zákazníka dodají i jakoukoli jinou barvu ). Tyto lodžie lze otevřít až ze tří čtvrtin. V parném létě pak není problém zarámovaná okna úplně vysadit a nechat balkon otevřený. Zasklení lodžie o šířce necelých šesti metrů a s výškou skla 1,5 metru přijde přibližně na 20 až 27 tisíc korun podle vybraného systému. Ty fungují podobně: skla osazená do hliníku se pohybují po kolejnicích, samozřejmě nechybějí zámky, které balkony ochrání proti zlodějům.

Co ještě (možná) nevíte

• zasklít lze i balkony nebo terasy bez střechy
• většina systémů používá na zasklení sklo o tloušťce šest milimetrů.U rámových typů je možné na přání zákazníka osadit i izolační dvojskla. Úspory tepla bohužel dvojnásobné nebudou.
• se skly lodžií lze dále ,,pracovat" jako s klasickými okny. Majitel si na ně může nainstalovat žaluzie, pověsit závěsy, ale i nalepit bezpečnostní folie, které ztíží cestu do bytu zlodějům.
• zasklení balkonu nebo lodžie je stavba, proto by měl majitel zajít na stavební úřad a alespoň ji ohlásit. Stavební úřady mívají připravené prohlášení, kde jsou shrnuty všechny požadavky. Majiteli pak stačí papír podepsat a řídit se jím. Někdy tyto formality vyřizují firmy samy.

Některé bezrámové systémy kombinují pevná a posuvná skla ( Almíra ). Posuvná skla se pohybují v drážkách a jejich způsob otevírání lze přirovnat ke starším proskleným knihovnám. U systémů VARIO nebo OPTIMI, kde lze otevřít prakticky celou plochu, se skla sunou ke straně a tam se otočí rovnoběžně s boční stěnou. Bezrámové zasklení šestimetrové lodžie lze pořídit od 18 do 30 tisíc korun. U třímetrové lodžie cena začíná na osmi tisících.

Plísně jen vinou majitelů

,,Důvod, proč jsme se rozhodli nechat si zasklít lodžii skoro jako poslední v domě, byla plíseň," říká Marie Kalerová z Prahy 4. ,,Známí nás totiž varovali, že sklo zabrání proudění vzduchu a v bytě se objeví plíseň," dodává. ,,U zasklené lodžie musí být totiž zabezpečeno křížové větrání, tedy proudění vzduchu," vysvětluje Jiří Richter z firmy Rattakill, která se zabývá mimo jiné odstraňováním plísní.,,Jinak se prostory zapaří, okna se začnou rosit, a pokud majitel nezasáhne, objeví se i plíseň," upřesňuje. Výraz ,,zajistit křížové větrání" zní sice složitě, ale v podstatě to znamená nijak lodžie svépomocí nevylepšovat, nic s nimi nadělat. ,,U všech typů zasklení je už zabezpečena infiltrace, proto jsou tyto obavy zbytečné,"vysvětluje Jiří Hrdý. U bezrámových systémů je mezi jednotlivými okny několikamilimetrová mezera. Některé firmy ovšem nabízejí jako doplněk ( za který je nutné zaplatit několik stovek korun ) krycí lišty, které tyto skuliny utěsní. Pokud majitel nebude větrat jinak, je to první krok ke vzniku plísní.

Rámové systémy mají mezi tabulemi těsnící kartáčky, ale přesto větrají. Majiteli postačí nedovřít úplně zasklená křídla a nechat zde milimetrovou škvíru. Při úplném zavření se větrání jen poněkud omezí, protože vzduch proudí prostorem mezi křídlem a kolejnicí a skrz odvodňovací kanálek. Přesto je v horkých letních dnech důležité, aby se větralo mnohem více, neškodí ani průvan. Nestačí jen otevřít okno v místnosti, ale otevřít je nutné i lodžii. Jinak tady vznikne takzvaný skleníkový efekt, kdy je v bytě větší teplota než venku. Výsledkem může být ona obávaná plíseň.

Obavy o nosnost bývají zbytečné

Zvlášť majitelé starých a špatně udržovaných domů mívají obavy, aby lodžie své zasklení ,,unesla". Sklo na uzavření velkých lodžií s délkou kolem šesti metrů váží asi 130 kilogramů. Přesto situace není tak jednoduchá. Nárazový vítr, který se opře do zasklené plochy, má totiž mnohem větší sílu a v krajním případě může i část stěny vylomit. ,,Proto by se měl člověk rozhodnout pro některý z certifikovaných systémů a ne pro podomácku načerno vyrobené zasklení, které by nemohlo projít ani schválením na stavebním úřadě," varuje Václav Vimmr ze specializované firmy Stavebně technický ústav - konstrukce, ,,profesionální firmy si totiž nechávají na své výrobky zhotovit posudek, zda odolá například právě silnému nárazovému větru, ale i dalším požadavkům, které určuje norma." Nebezpečí nemusí hrozit jen od větru. Železobetonové konstrukce balkonů například nejsou ošetřeny tak, aby odolávaly vysoké vlhkosti vzduchu, která může vzniknout, pokud si na lodžii pořídíte zimní zahradu, například s množstvím hydroponií. Proto je dobré lodžii často větrat a o případných experimentech v tomto prostoru se poradit s odborníkem. Jak říká Václav Vimmr: ,,Přimlouval bych se, kdyby lidé k lodžii dostávali návod k použití, který by je upozornil, co smí a čím si škodí."